Malá Chuchle (správněji Chuchly malé) byla v nejstarší době
majetek biskupa pražského. Pojmenování prý vzalo původ od "kukle" mnišské,
ježto tu býval již r. 1268 statek mnichů zbraslavských. Po zrušení kláštera
r. 1785 náleží k panství zbraslavskému. Nad Chuchlí ve studánce vzniká
potůček, jehož voda (prý léčivá) odváděna byla do zdejších lázní. Starý
lázeňský dům stojí na počátku "Čertovy strouhy". V blízkosti lázní jest
starobylý kostel Narození P. Marie, znovuzřízený r. 1774. Býval již ve 14.
století farním. Ale již r. 1132 stál tu kostelík románský. Vedle starý
hostinec a nová restaurace, kde v červnu r. 1881 stala se známá srážka s
německými buršáky, která rozvířila veřejnost i mimo Rakousko a za níž dlouho
ještě byli naši lidé persekvováni. Pěknou procházkou po serpentinových
stezkách - hájem vyjdeme na kopec (280 m vysoký), kde stojí kostelík sv.
Jana z r. 1729 s poetickým hřbitovem a překvapující vyhlídkou po širokém
okolí. Při kostele až do konce 18. století býval poustevník. Kostelík
vystavěn byl prý bohatým polským šlechticem, který tu v lázních nabyl
zdraví. Chuchelské skály náležejí k nejznamenitějším úkazům geologickým.
Silnice, jež vede pod skalami, byla r. 1742 založena Francouzy, aby docíleno
bylo lepší spojení vojenské mezi Prahou a Zbraslaví. Tehdy skály dosahovaly
až k Vltavě. Kaplička, postavená při silnici (pod
Barrandovem), sloužila
kdysi svatoborským poutníkům za zastávku, později pak přeměněna na skladiště
skalníků. Jak při ul. Barrandově vylíčeno, oblíbil si zdejší geologické
útvary proslulý francouzský geolog Barrande, jemuž v upomínku ve výši 20 m
byla zasazena ve skále železná deska. V blízkosti býval (na rozhraní kraje
berounského) starý hostinec "Vyskočilka". Na hospodě byl nápis: "Vítám tě
poutníče, v kraji Berounském".
V místě jest stanice dráhy, přístaviště parníků, poštovní a telegr. úřad, četnická stanice, kostel, škola, celnice atd.
|
Bičloch © 980404