ŽIŽKOV: XI.
El. dr. č. 2, 7, 9, 13, 21 projíždí Žižkovem, též částečně autobusy trati "H".
Vrch Žižkov, po němž město nazváno, zval se až do r. 1420
Vítkovem (snad po pražském měšťanu Vítkovi z Hory, který tu
měl vinice). Vinice byly hlavně na jižní straně a pod nimi z Horské brány
vedla horská silnice do Kutné Hory. Okraj návrší mezi Vítkovem a Olšany zván
byl Šibeničná hora, ježto tu stála pražská šibenice (o níž viz jinde).
Bývaly tu vinice kláštera sv. Ambrože. Na Ohradě (jméno dosud zachované)
byla vinice stejného jména již v 15. století. Vinice ty časem zpustly (jako
všechny kolem Prahy). Na západním konci vrchu Žižkova bývalo pusto. Dále k
východu pole a na severu vrch příkře klesá do roviny
karlínské a na
invalidovnu. Hora Žižkova památna jest
vítězstvím Žižkovým nad vojskem Zikmundovým r. 1420. Od toho vítězství hora
Vítkov přejmenována na Žižkov. (Navrhovaná jména "Bojiště" a "Kalich" se
neujala) Dlouho na vrchu Žižkově byly hradby a příkopy Žižkovy. Od té doby
ještě několikráte byl Žižkov svědkem válečných hrůz. Odtud Švédové,
Francouzi i Prusové stříleli na Prahu. Město Žižkov samo není tak staré.
Bývaly tu jednotlivé dvorce a vinice mezi poli, jimž r. 1849 dáno společné
jméno
Vinohrady. Kolem r. 1860 vznikaly tu domy a
teprve r. 1877 rozděleny Vinohrady a název "Žižkov" stal se úředním.
Rozbrázděné návrší východně od vrchu Žižkova sluje "Na Židovských pecích".
Již v 15. století tu bývala vinice stejného jména. Odtud k
Malešicům bývala
ves Šešovice, později úplně zanikla. Na severním svahu byla "Parukářka", kde
se vyráběly paruky, nyní továrna na kapsle (Kapslovka). Další podrobnosti
viz při jednotlivých ulicích.
Orientaci Žižkova viz při jednotlivých ulicích.
|