ŽIŽKOV: XI.

El. dr. č. 2, 7, 9, 13, 21 projíždí Žižkovem, též částečně autobusy trati "H".
        Vrch Žižkov, po němž město nazváno, zval se až do r. 1420 Vítkovem (snad po pražském měšťanu Vítkovi z Hory, který tu měl vinice). Vinice byly hlavně na jižní straně a pod nimi z Horské brány vedla horská silnice do Kutné Hory. Okraj návrší mezi Vítkovem a Olšany zván byl Šibeničná hora, ježto tu stála pražská šibenice (o níž viz jinde). Bývaly tu vinice kláštera sv. Ambrože. Na Ohradě (jméno dosud zachované) byla vinice stejného jména již v 15. století. Vinice ty časem zpustly (jako všechny kolem Prahy). Na západním konci vrchu Žižkova bývalo pusto. Dále k východu pole a na severu vrch příkře klesá do roviny karlínské a na invalidovnu. Hora Žižkova památna jest vítězstvím Žižkovým nad vojskem Zikmundovým r. 1420. Od toho vítězství hora Vítkov přejmenována na Žižkov. (Navrhovaná jména "Bojiště" a "Kalich" se neujala) Dlouho na vrchu Žižkově byly hradby a příkopy Žižkovy. Od té doby ještě několikráte byl Žižkov svědkem válečných hrůz. Odtud Švédové, Francouzi i Prusové stříleli na Prahu. Město Žižkov samo není tak staré. Bývaly tu jednotlivé dvorce a vinice mezi poli, jimž r. 1849 dáno společné jméno Vinohrady. Kolem r. 1860 vznikaly tu domy a teprve r. 1877 rozděleny Vinohrady a název "Žižkov" stal se úředním. Rozbrázděné návrší východně od vrchu Žižkova sluje "Na Židovských pecích". Již v 15. století tu bývala vinice stejného jména. Odtud k Malešicům bývala ves Šešovice, později úplně zanikla. Na severním svahu byla "Parukářka", kde se vyráběly paruky, nyní továrna na kapsle (Kapslovka). Další podrobnosti viz při jednotlivých ulicích.
        Orientaci Žižkova viz při jednotlivých ulicích.


Tato stránka patří do série "Obce Velké Prahy v r. 1929".
Bičloch © 980404