Butovice

Jméno Butovice vyskytuje se již v záznamech z r. 1088. Byla tu pravěká osada, o čemž svědčí "hradiště" nad Dalejským potokem, proti Nové Vsi. Ves Butovice jest na mírném návrší západně od Radlic a tvoří s osadou Jinonicemi (dříve Ninonicemi) ves. Byly tu dva dvory kláštera Kartouzského a statek probošta pražského. Za moru r. 1679 zřízena zde nemocnice pro Pražany, zdejší kostel sv. Vavřince (uprostřed hřbitova) stojí na návrší, východně nad Butovicemi. Jest to malá svatyně původně románská, asi ze XIII. století. Byla to prostá polokruhová apsida, která r. 1894 přístavbou na straně západní zvětšena téměř o polovici původní délky. Hlavní oltář je barokní, s obrazem sv. Vavřince. Loď kostela jest obdélníková. Při severní stěně barokní kazatelna. Při jižní straně jest oltářík P. Marie Lourdské z r. 1901. Dříve tu býval barokní oltářík sv. Vincence Fererrského. Kolem kostelíka rozkládá se hřbitov, v jehož jihovýchodním rohu jest na nízké podezdívce nízká dřevěná zvonice se třemi zvony. Největší zvon, pěkně zdobený, jest z r. 1574. Menší zvon byl z r. 1615, byl však r. 1840 ukraden a rozbit. Znovu ulit r. 1847. "Umíráček" má německý nápis. - V Dalejském údolí (jižně od Jinonic) bývala uprostřed svahu strmé skály dlouhá jeskyně Svatoprokopská, v niž podle pověsti žil sv. Prokop. Ke cti tohoto světce zbudován byl knížetem A. Švarcenbergem v letech 1711-1712 na temeni skály kostelík. Před jeskyní na strmé skále stávala poustevna, k níž vedly schůdky ve skále vytesané. Jeskyně byla jednou z největších v Čechách. Délka její byla asi 120 m. Pohodlným vchodem vstupovalo se do tak zvané "čertovy síně", do níž skalní trhlinou padalo denní světlo. Byla 9 m vysoká a 7 1/2 m široká. Odtud vedly schůdky dále. Dno jeskyně bylo povětšině šikmé a v levé straně byla "čertova strouha", místy až 1 m hluboká. Sluj se dále šířila nebo úžila, končíc v rozšířené místnosti, odkud dále byl otvor asi 1 m vysoký, jímž vstoupilo se do malého, úzkého sklepení, kde prý prodléval sv. Prokop v době modliteb a postu. Dnes po jeskyni není ani památky. Zřízeny tu vápencové lomy a r. 1890 celá jeskyně zmizela. Kostelík octl se nad srázem skalního lomu. Kostelík sv. Prokopa jest v prostém barokním slohu. Presbytář je půdorysu čtvercového a má mělkou klenbu. Hlavní oltář je barokní, zdobený obrazem sv. Prokopa, v horní části sousoším nejsvětější Trojice. Na boční stěně jsou dva zajímavé obrazy P. Marie z 18. století. Při pilíři jest barokní kazatelna zdobená soškami. Další oltáře jsou vesměs barokní. Na stěnách lodi jsou rozvěšeny čtyři velké obrazy od Jana Jiřího Heintsche a byly sem patrně přeneseny z některého zrušeného kláštera jesuitského. Ve střížce nad presbytářem jsou dva malé zvony. Při cestě z Radlic byla r. 1753 postavena socha sv. Prokopa. V dřívějších dobách bývalo Dalejské (Svatoprokopské) údolí místem velice půvabným. Pouť Svatoprokopská (v neděli po svátku sv. Prokopa) považována byla za národní pouť.
Obec má kolem 200 popisných čísel. Jest tu obecná škola, Sokolovna, opatrovna, nádraží, cihelny, vápenice, obchody a hospodářství.

BUTOVICE: XVII.