Dejvice či Děvice (též Dehnice) byla ves roztroušená od
nádraží k Brusce a tvoří jednu obec se
Šárkou dolní a horní i
Podbabou.
Původní jméno Dehnice povstalo proto, že tu pálili dehet. Pojmenování to se
připomíná již r. 1088. Ve Starých Dejvicích, čp. 1 jest již r. 1320
připomínán dvůr proboštství sv. Víta. K proboštství náleželo také čp. 4
pivovar, čp. 3 kovárna, čp. 10 a 168 Hadovka, čp. 15 a 166 Hanspaulka (kde
dnes vystavěna nová čtvrť obytných domů), čp. 28 Pothánka a Sušírna čp. 206.
V Dejvicích dosud se udržela mnohá pojmenování starých usedlostí, na př. čp.
12 Mydlářka, 13 Hercovka, 14 a 165 Strakovka, 16 a 210 Kotlářka, 25 Santinka,
26 Stará Juliska, 27 Šťáhlavka, 30 Majorka, 56 Zlatnice, 57 Beránka, 59
Pernikářka (s kaplí sv. Michala), 120 Wiltschovka, 146 Karlovka, 149
Šťáhlavka, 200 a 201 Nová Juliska atd. Druhá část Dejvic - při kostele sv.
Matěje - jest horní Šárka, kam ode dávna Pražané chodívají na "první jarní
pouť".
Podle pověsti byla zde již Boleslavem Pobožným založena kaple sv.
Matěje. (Více o tomo viz: Ruth: Kronika hl. m. Prahy). Na místě staré kaple
vystavěn r. 1771 nynější kostelík svatovítským proboštem Frant. Strachovským
ze Strachovic. Na hřbitově u kostela jest hrobka proboštů pražských; zde
pochován též Fr. St. Kodym, lékař, spisovatel a lidumil, a hudební skladatel
J. Drahorád. Kostelík byl mnohokráte vyloupen, bleskem zasažen a i vyhořel.
Jest to menší barokní stavba, vypínající se malebně nad údolím Šáreckým.
Půdorys presbytáře i lodi jest čtvercový, klenba nízká (placková). Stěny
rozděleny pilastry s vrubovanými hlavicemi, nesoucími oblamované,
profilované římsoví. Okna jsou obdélníková, polokruhovitá. Oltář je rokokový
a nad ním v rokokovém rámu, neseném anděly, obraz sv. Matěje (v pozadí
chrám sv. Víta), v hoření části rámu znak probošta Strachovského. Obraz
tento pochází z dřívějšího kostela a byl r. 1839 obnoven malířem V.
Myslivečkem. Rokoková kazatelna jest bez stříšky a zdobena postavičkami
andílků s odznaky víry, naděje a lásky. Ve stěnách jsou polokruhové
výklenky, v nichž umístěny poboční oltáříky s obrazy (umělecky necennými).
Na pilíři hlavního oblouku zavěšen velký barokní krucifix ze dřeva řezaný.
Před presbytářem rokokové (ze železa kuté), pěkné mřížoví. Pod kruchtou jest
mramorová nástěnná kropenka s letopočtem 1658, nad ní v barokním rámci obraz
sv. Salvátora Chrudimského. Nad kruchtou zvedá se hranolová věž s jehlanovou
sřechou. Ve věži jsou tři zvony. Zevně jsou trojhranné římsované štíty; ve
štítu jižním plastický znak probošta Strachovského, ve štítu severním znak
proboštství Pražského. Při cestě ke kostelu (naproti faře a šáreckému
dvorci) jest zavřená kaplička s oltáříkem a sochou sv. Jana Nepomuckého. - V
Dejvicích přestavbou býv. pivovaru zřízena byla kaple sv. Václava. Při
ní zřízena opatrovna pro 40 dítek (v letech 1908-1909). Kaple jest ve slohu
pseudorománském. Sochařské práce provedl Vl. Astl, malířské Boh. Číla a Vil.
Chlad, podle návrhů frátera kláštera emauzského Pantaleona Majora. Presbytář
jest polokruhový, klenutý. Na klenbě jsou malby ze života sv. Václava.
Oltářík jest ze dřeva řezaný, v okně nad ním sklo - malba sv. Václav. Nad
vchodem jest vížka se dvěma zvony. - Na stráni nad "Hadovkou" stojí velice
pěkná barokní kaple Nejsvětější Trojice. Kolem kaple bývala
vinice. Kopulovitá klenba kaple jest vyzdobena pěknými rokokovými malbami
svatých, v malovaných rámcích rokokových, květinami zdobených. Mezi obrazy
malované vásy s pestrými kyticemi. Oltář je barokní, sloupkový, zdobený
soškami svatých a obrazem Nejsv. Trojice. Poněkud dále, u vily "Pernikářky"
(Sofienhofu) stojí v místech býv. vinice pěkná kaple sv. Michaela
archanděla.
Půdorys její jest eliptický s výklenkem pro oltář. Jest
kopulovitě sklenuta a v lucernovité vížce jsou okénka. Klenba jest malována.
Na oltáříku v pěkném barokním vyřezávaném rámci jest obraz sv. Václava, v
odění válečném (z XVIII. století). Ve výklencích barokní sochy sv. Vojtěcha
a sv. Prokopa. Také při ostatních býv. vinicích Zlatnici, Šatové, Julisce
atd. bývaly kaple. Kaple Neposkvrněného početí P. Marie u Julisky, stojící
vlevo od silnice před Podbabou byla r. 1869 obnovena. Od (dříve jmenovaného)
kostela sv. Matěje vede serpentinová stezka do Dolní Šárky, romantického to
údolí s malebnými skupinami skal (Čertovy vidle u Čertova mlýna a pod.).
Pojmenování jest od známé pověsti o hrdinné a lstivé Šárce a Ctiradovi.
(Pověst tato jest básnicky i hudebně zpracována.) Vlastní údolí Šárecké začíná u
Vokovic, kde Šárecký potok padá do skalní
rokle. Spolehlivým průvodcem údolím jest jmenovaný potok, který velkými
oklikami - ale romantickou cestou - zavede nás až ke stanici v Podbabě (Ku
projití celého údolí jest třeba asi tří hodin.). Po pr. str. potoka jest t.
zv. Kozákova skála, kde nalezeny byly zajímavé archeologické památky
(bronzové, hliněné a kostěné), svědčící o tom, že tu bývala prastará osada.
Ve 12. století stávala kdesi v Šárce ves Újezdec. Pod skalou "Dívčím skokem"
začínají mlýny a zvolna přecházíme z romantické Šárky Divoké do Mírné,
Krotké a konečně Utěšené až k dejvické Podbabě a Malé Šárce. Šárka ještě v
15. a 16. století byla pověstna lupiči.
Orientace Dejvic a Šárky viz při ulicích.
|
Bičloch © 980404