KOŠÍŘE: XII.
El. dr. č. 9, 14. Č. 9 projíždí Košířemi až na Zámečnici.
Košíře původně bylu zvány Chošuř, též Košuř a připomínány jsou již r. 1185.
Ve 14. století rozděleny byly na Větší a Menší Košíře a opět ve stol. 17.
spojeny v jednu obec. V dávných dobách byly veškeré okolní vrchy osázeny
vinicemi z nichž každá měla své jméno. Na př: na Věnečku, Zámyšl, Klikovka,
Skalka, Kotlářka, Šafránka, Homolka, Cibulka, Šmukýřka a jiné. Vinici na
Věnečku měl zakladatel betlemské kaple kramář Kříž. Další vinice zvala se
Šípařka. V Mezihoří bývala Šmukýřka (později hospodářský dvorec). V místech
nynější Cibulky byl již ve 14. století dvůr a háj, náležící Názovi, písaři
kuchyně Karla IV. Vrch vlevo od cesty k
Motolu slul
Kbelná, dále tu byly Kamenná hora s vinicí Osojnou, Okolnice a Vratec.
Na Cibulce měl v 19. století letní sídlo poslední biskup pasovský hrabě Leopold
Thun z Hohenštejna. Dal tu zříditi krásný anglický sad s rozkošnými
procházkami, letohrádky, jeskyněmi, rybníky, můstky, labyrintem cest,
napodobeninou zříceného hradu a vyhlídkovou věží. Byla tam i poustevna a v
ní velká figura poustevníka. (Smačknutím péra poustevník oživl a udílel
požehnání.) Jest tu památník biskupa Thuna, práce sochaře Václ. Prachnera z
r. 1822. Výše u zdi zděné altány. V dolní části zahrady jest ozdobný čínský
pavilon, na jih od dvorce stojí věž s rozhlednou. Zachovány byly v parku i
mnohé sochy. Rozkošné toto zátiší přejalo jméno bývalé vinice Cibulky,
patřící rodu Cibulovských z
Veleslavína. O kostele a jiném viz při ul.
Plzeňské, Pr. XVII. i jinde.
Orientace uvedena v podrobném popisu jednotlivých ulic.
|