Ves Michel či Michle jest ponejprv jmenována r. 1222, kdy byla majetkem
kapituly
Vyšehradské, později kláštera břevnovského. Byl to poplužní dvůr,
sedm dozorců kmetcích poplatných, mlýn, louky, lesy, vinice a zahrady. R.
1348 stalo se vše majetkem kláštera zderazského. V husitských dobách r. 1421
přivlastnili si Pražané i zde veškeren kněžský majetek a dvůr zdejší dali
staroměstskému sousedu Mikuláši Podjistebskému. R. 1436 byla ves s dvorem a
celým panstvím věnována králem Zikmundem sladovníku Janu Rečkovi z Ledec
zakladateli Rečkovy studentské koleje. (O této viz při ul. Karoliny Světlé.)
Ten, nemaje potomků, věnoval r. 1438 ves Michel se vším příslušenstvím na
založení studentské koleje, pod správou mistrů ředitelů národa českého. Od
té doby Michle náležela universitě. R. 1506 byla Michle vypálena Jiřím
Kopidlanským, za stětí bratra jeho Pražany. Ředitelé koleje jezdili každého
roku "sázeti" rychtáře a konšely. Býval tu rychtář, 4 konšelé, 2 kominíci, 4
hajní. Ve starých zápisech čteme, že "páni mistři kolejní" více si hleděli
hospodaření v Michli a jiných dvorech, než "čtení" v posluchárnách kolejí.
Když po Bělohorské bitvě Jesuité spravovali universitu, dostali i Michli,
již drželi až do r. 1638, kdy jim opět bylo Karolinum odňato. Od r. 1773
spravovala michelský statek královská komora. Ve starých dobách bývaly tu
hojně vinice. Tak na př. Na Bohdalci měl vinici slavný zvonař Jan Brikcí z
Cymperka, vinice Karbanovská náležela koleji Rečkově, vinice Pernštejnská
byla též koupena kolejí a pod. - Na návrší vystavěl r. 1724 dr. Neumann z
Puchholtze, profesor práv na universitě pražské kapli ku cti "Bl. Panny
Marie Pomocné a čtrnácti sv. pomocníkům". U kaple postaven současně domek
pro kostelníka. R. 1857 byla administratura michelská povýšena na faru.
Farní kostel "Narození Panny Marie" jest vlastně malou kaplí. Půdorys její
jest nepravidelný osmiuhelník, k němuž přistavěna obdélníková sakristie a k
boku západnímu rovněž obdélníkový přístavek s kruchtou. Vnitřek kostela byl
r. 1905 pěkně obnoven.
Nad průčelní zdí předsíně jest barokní štít, pod nímž
v římse jest v kameni vytesán znak zakladatele Neumanna z Puchholze. Nad
průčelím samého kostela jest také barokní štít s kamennými pyramidami po
stranách. Za štítem na střeše jest nízká vížka. Hlavní oltář jest barokní s
řezbami po stranách, v horní části jest sousoší Nejsv. Trojice, po stranách
sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Obraz od J. Heřmana jest z r.
1889. Kazatelna jest renaisanční s obrázky svatých evangelistů od J.
Scheiwla. Na protější straně je socha Nejsv. Srdce Páně. Boční oltáře jsou
barokní. Oltář na straně evangelijní má obraz sv. Jana Nepomuckého a po
stranách sochy andělů. Druhý oltář má nejvýše sochu Boha Otce, kolem sošky
andělů, ve středu obraz P. Ježíše na hoře Olivetské. Před tímto obrazem jest
zajímavá, z hruškového dřeva řezaná soška P. Marie s Ježíškem. Ve vížce visí
dva malé zvonky.
|
Bičloch & Horákyně © 980404