Pojmenování Vršovic souvisí s mocným rodem Vršoviců (vyhubeným r. 1108),
kteří tu měli tvrz v blízkosti
Vyšehradu. Jméno Vršovice se ponejprv
vyskytuje r. 1088 v zakládací listině kapituly Vyšehradské. Výklad o původu
Vršovic se různí; na př.: od "vršité" polohy osady, též od rybářské "vrše".
(Zlatou vrš v modrém poli měli ve znaku Vršovci.) Ve znaku města Vršovic
jest též vrš pod lvem. - Již r. 1088 byl tu majetek kapituly Vyšehradské,
později též řádu rytířů německých od sv. Benedikta. Vedle polí, chmelnic,
zahrad, ode dávna tu byly vinice, které za Karla IV. hojně byly rozmnoženy,
že říkalo se tu "viniční údolí". V husitských bojích r. 1425 položili se tu
Husité táborem. Ve smlouvě z r. 1672 se uvádí "tvrz Vršovice s poplužním
dvorem, mlýnem, pivovarem a vsí Vršovice atd.". Již r. 1028 byla ve
Vršovicích kaple sv. Máři Magdaleny, později kostel sv. Mikuláše. Kostel
zdejší vznikl ze staré románské kaple.
Byl dosti chudičký a teprve r. 1896
byl přestavěn. Socha sv. Jana Nep. u kostela pochází z r. 1725. Ve věži jsou
dva zvony a to z r. 1511 (od mistra Bartoloměje) a z r. 1671 s českým
nápisem od zvonaře Mik. Löva. - Ves Vršovice povýšena byla r. 1885 na městys
a 2. března 1902 na město. Dosud tu vedle moderních velkých domů jest mnoho
skrovných, nízkých baráčků. Podrobnosti viz při jednotlivých ulicích.
Orientaci viz při jednotlivých ulicích.
|
Bičloch © 980404