V nejstarších dobách vzniklo neohrazené podhradí bez výsad městských, které
vzrůstalo s rozkvětem Hradčan. Na prostoře nynější Malé Strany byly vesnice
Újezd, Trávník, Nebovidy, Obora, Na Písku, u Brusky, náležející k
pražské župě. Teprve r. 1257 za Přemysla Otakara bylo zde založeno - po
Starém městě - druhé, ohrazené královské město.
Toto bylo zváno
"Nové město
pod hradem pražským", později "Menší město pražské" a konečně od 17. století
"Malou Stranou". Toto město Otakarovo bylo mnohem menší než jest nynější
rozloha a mělo šest městských bran: "Píseckou" (v nynější Valdštýnské ul.),
"Fortnu u kláštera sv. Tomáše", "Bránu u mostu přes Vltavu" (u Karlova
mostu), "Fortnu k Vltavě" (mezi domem Saským a lázní), "Brána Újezdská" (v
nynější Karmelitské ul.) a "Brána Hořejší či Strahovská", později též "Černá
branka" zvaná (asi ve středu nynější Nerudovy ul.). R. 1360 Karel IV. dal
stavěti nové širší opevnění, čímž i některé dřívější vsi dostaly se do
opevnění Menšího města. Po rozkvětu města za Karla IV. a Václava IV. byla
Malá Strana hned na počátku husitských válek r. 1420 vypálena a opuštěna.
Teprve po dlouhých desítiletích stavěny nové domy. R. 1437 dal císař Zikmund
po tři dny po Praze vyhlašovati, aby se bývalí majitelé domů (spálených)
vrátili do roka a do dne. Ale i po tomto vyzvání se velice málo stavělo.
Teprve v době Jiřího a za Vladislava byly stavěny domy úhlednější. R. 1507
dostali Malostranští privilegium - jako druhá dvě města Pražská - že konšelé
jejich "sázeni byli od samého krále".
Teprve tímto privilegiem stala se tato
část pravým městem. Městské brány zůstaly však na dále (od r. 1420) v držení
Staroměstských. Teprve soudním rozhodnutím přiznáno Malostranským tolik, že
ze cla v branách dostávali ročně 20 kop na dlažbu. Tento stav podle
současných listin byl ještě i r. 1569 a až teprve r. 1624 vrácena správa
bran Malostranským. Nové, zvolna zkvétající město utrpělo opět požárem r.
1503, větší však pohroma požárem stihla město 2. června 1541. Tehdy vznikl
oheň na půdě domu Bašta (vedle Montágů), rychle se rozšířil až k bráně
Písecké i do Nerudovy ulice, vzňala se suchá tráva na valech zámeckých a
oheň dostal se i na hrad. (Viz: Královský hrad.) Tehdy uhořelo také asi 50
lidí. Požáru zemských desk využil Ferdinand I. k zahlazení reversu z r.
1547, který vydal o svobodné volbě své na království České (t. j. kdy
doznal, že království České přijal svobodnou volbou stavů). Po šesti letech
odbojem obcí pražských proti Ferdinandu I. zbaveny tyto různých privilegií
městských, dosazeni městští hejtmané a královští rychtáři, kteří vedli
dohled na správu obecní. Za Rudolfa II., kdy Praha se stala opět městem
císařským, stavěla tu šlechta, domácí i cizí své paláce. Opětně však Malá
Strana byla spustošena za vpádu Pasovských a další těžké následky porážky
bělohorské stihly toto zkvétající město. Poslední rok 30leté války opět zle
stihl Menší Město. V ponuré době 17. a 18. století teprve nastala příznivá
doba pro rozkvět města. Stavěly se tu paláce, kostely a kláštery. R. 1783
byly spojeny všechny pražské magistráty v jeden (na Starém městě)
a od té doby Malá Strana jest třetí
(III.) částí Prahy. Od nepamětných dob tato část města přes mnohé paláce
zůstává oproti ostatním částím Prahy jaksi maloměstská. Jest tu cosi
tichého, důstojného v těch starobylých domech a zádumčivých palácích - jako
v předsíni opuštěného královského hradu. Kdykoliv osiřel hrad, opuštěny byly
i šlechtické paláce, Malá Strana oživena byla toliko soustředěním úřadů. -
Jinak i ještě dnes zůstává "ztichlým, poetickým zákoutím" a jest jistě
přáním každého upřímného Čecha, aby tato tichá, klidná krása Malé Strany
byla zachována i pro věky budoucí. (Podrobnosti viz při jednotlivých ulicích
Malé Strany.)
Orientace ulic i náměstí Malé Strany uvedena v abecedním seznamu těchto.
|
Bičloch © 980404