Zakladatelem Nového města jest "Otec vlasti", císař Karel IV., jak vypravuje
starý rukopis: "Zbožné paměti císař Karel IV. maje velikou milost k českému
království a maje naučení, že
Staré město pražské po časech hynouti bude, založil
jest nové město, a to svým jménem jmenovati kázal, aby slulo Karlovo
město
(civitas Caroli), a dal jemu takováž práva, svobody, milosti, obdarování,
zvláštnosti, privilegia všecka, jakož má Staré město, a ve všem je rovno
učinil, aby sobě ve všem pomocni byli a nepřátelům tím silněji odpírati
mohli." Císař Karel IV. si přál, aby sídlo jeho, Praha - jemu zvláště milá,
vyrovnala se velikostí Paříži, kde prožil své mládí, aby byla chloubou
království českého a důstojným středem říše. Dne 8. března r. 1348 vydal
zakládací listinu Nového města, a ku konci téhož měsíce položil základ ku
důkladné, obranné zdi městské od
Vyšehradu k Poříčí, oddělující
Prahu od venkova. - Nové město bylo - na rozdíl od Starého města - úplně
české a v tom spočívá velký význam jeho založení.
Okres zabraný v obvod
Nového města byl hojností stromoví půvabný, ač i hodně rozmanitý polnostmi
soukromníků, statky duchovenskými, kostely, kláštery a pod. - Nejprve
vznikaly domy poblíž Starého města, pak kolem Karlova nám. a Václavského
nám., kde výslovně se připomíná r. 1351 vystavěný dům, později "U Špinků"
zvaný. Ve dvou letech byla ukončena mohutná, nová hradební zeď se 4 branami,
baštami a věžemi, jichž mimo bran bylo asi 20 po celé délce. (Odstraněny
byly až v 17. století.) Za osm let bylo Nové město vystavěno. R. 1367 Karel
IV. nechal zbořiti brány, věže a zdi Starého města a tím zevně byla obě
města spojena, majíce jednu radu a společného rychtáře. Po několika létech
se však obě města se svolením Karla IV. opět rozdělila a mnohá nevůle
vznikla mezi oběma městy. Konec těmto hádkám se stal r. 1547 za Ferdinanda
I., když král zřídil apelace na hradě. Od té doby byla v Praze 4 města, z
nichž každé mělo své rychtáře, primasy, purkmistry a konšely. Za císaře
Josefa II. r. 1784 tato města spojena v jeden společný magistrát, spravovaný
císařskými úředníky, volenými zástupci měst. Od r. 1808 purkmistři a
magistrátní radové byli jmenováni císařskými úřady. Teprve r. 1848 navrácena
byla samostatnost obcím a zastupitelstvo bylo voleno měšťany. Na čas ještě
jednou byl obnoven úřední absolutismus. Konečně r. 1860 diplomem císaře
Františka Josefa I. obnoveny byly volby obecního zastupitelstva. Prvým takto
voleným strostou byl Fr. Pštross. O památnostech, vzniku ulic a pod. viz při
jednotlivých ulicích.
Orientace Nového města uvedena při jednotlivých ulicích.
|
Bičloch & Horákyně © 980404